Od Vévody Huberta


O nás


Představte nám Vaši chovatelskou stanici, její historii a současnost.
Chovatelská stanice OD VÉVODY HUBERTA zapisovala svůj první vrh v roce 1972. Hladkosrstí standardní jezevčíci, matka byla tygrovaná, otec trpasličí pes. Úmyslně popisuji rodiče prvního vrhu, protože od té doby začíná sbírání zkušeností. Nelze nevzpomenout pořekadlo "Chybami se člověk učí." Tygrovaní standardi hladkosrstí české provenience pocházeli z rodičů, kteří byli drsnosrstými trpaslíky. První generace tohoto křížení byla zajímavá, ve druhé a další generaci se často objevovali jedinci s hmotností až dvanáct kilo u psů, naopak drobnější fenka často nedosáhla 5kg. Řadu let se pak chov hladkosrstých standardů týkal pouze klasického zbarvení červený a černý s pálením. V r. 1985 přišli na lesovnu Vytůň první jezevčíci drsnosrstí standardní, a ještě později, až v roce 1992 jezevčíci drsnosrstí trpasličí.
Chovatelská stanice Z DIANINA REVÍRU majitelky Aleny Říhové existuje od roku 1977. Dlouhou dobu tato stanice produkovala kvalitní německé dlouhosrsté ohaře, velké müsterlandské ohaře a německé křepeláky. Freya z Dianina revíru (VMO) se stala vítězkou Memoriálu Richarda Knolla a absolvovala úspěšně také Memoriál Karla Podhajského
V současné době se obě chovatelské stanice "od Vévody Huberta" a "z Dianina revíru" věnují chovu jezevčíků drsnosrstých a drsnosrstých malých rázů, trpasličích a králičích.

Kolik psů a jakých plemen a rázů v současné době vlastníte?
V obou chovatelských stanicích je zařazeno v chovu 6 standardních chovných fen a 8 fen drsnosrstých malých rázů, jeden chovný pes standardní drsnosrstý, 2 chovní psi drsnosrstí trpasličí a jeden pes drsnosrstý králičí. Tento počet doplňují "dorostenci", tzn. nadějná štěňata ve věku od 8 týdnů do 1,5 roku. Výčet pak uzavírají "důchodci", to jsou feny po ukončení své aktivní chovné činnosti v 8 letech, ale žijí s námi dále. Nejstarší z této kategorie je 16 let.

Jak vypadá Vaše chovatelské zařízení?
Jezevčíci mají k dispozici 14 venkovních výběhů, 2 dvory a ve staré lesovně 3 místnosti. Feny rodí v dřevěných bednách pod výhřevnou lampou, teplota se postupně snižuje a otužilá štěňata, která již samostatně přijímají potravu, přecházejí do venkovních výběhů spolu s matkou. V tomto období je velmi důležitý co nejčastější kontakt chovatele se štěňaty. Mám na mysli i průběžnou kontrolu zdravotního stavu, exteriérových vad, povah atd.

Žjijí s Vámi psi v domácnosti?
Ano, žijí.

Jaké jsou Vaše priority v chovu?
Cílem chovu je zdravý a líbivý jezevčík, který ve všech znacích odpovídá standardu FCI č. 148, s milou a přátelskou povahou, tradičně použitelných pro širokou škálu výkonů v myslivecké praxi, a zároveň zůstává i společenským psem pro celou rodinu.

Jak byste seřadil podle důležitosti následující vlastnosti: exteriér, zdraví, povaha, pracovní upotřebitelnost?
Tyto tři oblasti lze seřadit jen těžko. Jedna nemůže existovat bez druhé. Největší obtíže bych měl s obsazením čtvrtého místa. Nevyhnul bych se tak obecnému podezření, že této oblasti nevěnuji patřičnou pozornost.

Jak se stavíte k chybějícím zubům?
Co se týče standardních jezevčíků, nevidím žádný problém. Již za doby působení pana Rudolfa Kristla ve funkci hlavního poradce chovu, přestali být zveřejňováni v seznamu chovných psů jedinci bez M3, celkem se jednalo o 4 psy, kteří stejně nebyli v chovu využíváni. Ve srovnání se zbytkem světa jsme na tom, co se týká plnochruposti, bez nadsázky nejlépe. S touto skutečností je třeba nakládat jako s cenným genofondem. Rozhodně není správný směr tuto populaci "zušlechťovat" trpaslíky, kde je nyní povolena absence dvou zubů z kategorie P1 a M3. Před deseti lety to byla absence 4 zubů!
Tak jsme se rychle dostali k problematice chudozubosti u trpaslíků. Chybějící M3, což je častější problém, někdy jedna nebo dvě P1 jsou zatím skutečností, se kterou je nutno počítat. Odpovědný chovatel, kterému záleží na úrovni plemene nikdy nedopustí, aby jeho fenu bez zubu (zubů!) z kategorie P1 nakryl chovný pes bez M3.
Možná, že by stálo za úvahu pro budoucnost zakotvit do chovných podmínek, že jeden z partnerů krytí musí být vždy plnochrupý. Samozřejmě, že je ideální, jsou-li rodiče plnochrupí oba. Standard stále praví, že: "Ideální stav je 42 zubů - plnochrupost a nůžkový skus".

Jaký je Váš názor na mísení jednotlivých velikostních rázů, případně jezevčíků různého typu osrstění? Chováte na jezevčících, jejichž nejbližší předkové náležejí k různým velikostním rázům?
Předchozí úvaha o plnochruposti již částečně vysvětluje, proč není vhodné tyto rázy mezi sebou mísit. Od konference DTK v r. 1961 v Bielefeldu (SRN) není možné v zemi původu jezevčíka - Německu, křížit jezevčíky různého typu osrstění. Největší rezervy mají v tomto směru severské státy (Finsko, Švédsko), bohužel také USA, kde se objeví vedle špičkových odchovů (po dovezených rodičích 1.-3. generace) kříženci velikostních rázů i kříženci dle druhu osrstění. Konzervativní Velká Británie preferuje "svého" jezevčíka, přehlíží standard č. 148 a má v oku jedince kolem 8-12kg, s výrazně nižším odstupem.
Jelikož i možnost využití v myslivecké praxi jsou u jezevčíků standardních a trpasličích výrazně odlišné; existují samozřejmě vynikající pracovní jedinci, kteří se standardům téměř vyrovnají, my však musíme brát v úvahu průměr populace a neškodit jednotlivým velikostním rázům pokusnickým přiléváním krve rázu druhého.
Ani výmluva zúžení krevní základny dnes neobstojí. Populace všech druhů, osrstění a velikosti jsou dostatečně velké (výjimkou jsou snad jen hladkosrstí malých rázů). Pravda, někdy je nejvhodnější krycí pes trochu dál, nebo krytí stojí o něco více.

Pozorujete, zda jezevčík trpí častěji než jiná plemena některými zdravotními problémy?
Rozhodně nepozoruji. Pokud jezevčík má odpovídající ustájení a výživu, což není v dnešní době problém. Samozřejmě nesmí trpět genetickou zátěží po rodičích. Pak se při plnohodnotném životě dožívá 12 - 15 let.

Využíváte příbuzenskou plemenitbu? Příbuzenskou plemenitbu ve smyslu "imbreedingu" zásadně nevyužíváme. Rizika jsou vyšší, než případný přínos.
Vzdálená příbuzenská plemenitba s ohledem na skutečně vynikajícího jedince při dodržení 3 volných generací má své opodstatnění, zvláště v chovu trpaslíků.

Je pro Vás důležité zachovat pracovní vlohy plemene jezevčík?
Ano je. Pracovní vlohy pomáhaly jezevčíka vytvořit. Pokud bychom se jich lehkovážně zřekli, nahradila by jezevčíka na jeho tradičních místech jiná plemena loveckých psů a to si jistě nikdo z nás nepřeje.

Předvádíte své psy na zkouškách a soutěžích?
Na zkouškách i soutěžích své jezevčíky předvádí rovněž manželka, oba synové a výjimečně i dcera. Případné pochvaly dobrého výkonu jezevčíka z našich chovných stanic si velmi vážím, zavazují k další chovatelské práci.

Využíváte své jezevčíky v myslivecké praxi?
V myslivecké praxi jezevčíky samozřejmě využíváme. Hodnocení jejich práce při společných lovech - honech patří k hodnocení úspěšných i neúspěšných lovů. Největší díl práce spočívá v práci po výstřelu, tedy v dohledávce spárkaté zvěře na pobarvené stopě. Samostatnou kapitolou je norování, kde používáme pouze jezevčíky standardní a to pouze tam, kde se dá pomoci. Nenorujeme ve skalách ani ve starých dolech, tam je na místě jiný způsov lovu, jako je třeba čekaná.

Jak vybíráte nové majitele štěňat ze svého chovu?
Těžká otázka. Přáním každého chovatele je, aby štěňátka šla do dobrých rukou. Telefonický rozhovor, dopis, první návštěva při předvýběru, nebo setkání na výstavě či zkouškách, to jsou styčné body, kdy chovatel pozorně naslouchá a odhaduje, do jakých rukou vlastně to své psí dítě předává. V naprosté většině případů to dopadne dobře.

Podle jakých kriterií si vybíráte krycí psy?
Výběr krycího psa je velmi zodpovědná záležitost. Dodnes platí zásada, že "dobrý plemeník je polovina stáda". Pokud vím o menší chybě u své feny, musí být v tomtu ohledu připařovaný pes dokonalý. Když vidím na výstavě, zkouškách, při lovu, na svodech apod. opravdu kvalitního psa, zajímá mne i jeho otec. Mohl by být potenciálním otcem štěňat i mé feny. Podrobným rozborem jeho odchovů, za pomoci výsledků jarních svodů, výsledků výstav a chovatelské ročenky. V případě kladného hodnocení dám chovnému psu příležitost krýt, nejlépe alespoň 2 chovné feny. První hodnocení plemeníka následuje po vrhu, druhé v sedmi týdnech stáří štěňat, další asi v 8-11 měsících stáří.
Pokud chovný pes naplní mé představy, pak se s dotyčnou fenou k plemeníkovi vracím a spojení opakuji.
Obecně lze říci, že chovný pes by měl mít bezchybný exteriér, vynikající hlasitost, dobrou povahu, ostrost, důležitá je i dlouhověkost.

Kdo Vás nejvíce ovlivnil v chovu psů?
Vedle mé ženy Aleny, která mne ovlivňuje v chovu psů již téměř 30 let a naše rozhovory se točí především okolo jezevčíků, mne nejvíce ovlivnil kamarád - pan Rudolf Kristl z Malesic u Plzně.

Kontrolujete své psy na dědičné oční vady?
Doposud jsem prováděl vyšetření na dědičné vady očí hlavně u chovných psů a některých špičkových fen. Obecně jsem zastáncem vyšetření na oční vady celoplošně v celé populaci jezevčíků.

Převzato ze Zpravodaje KCHJ ČR